“UV lampy na nehty jsou mnohem nebezpečnější, než jsme si mysleli, ukazuje nový výzkum!” V lednu roku 2023 se na zahraničních webech objevila takto nějak znějící tisková zpráva, která nás donutila přinejmenším pozvednout obočí. A pokud milujete krásné nehty stejně jako my, možná vás taky sem tam hlodá v hlavě červíček, jak to s tím UV světlem, které „způsobuje rakovinu”, vlastně je. Je na čase jediné - zjistit pravdu! A toho se ujme Eva:
Vítám vás u svého výzkumu! Jsem extrémně zvědavý člověk, který se nenechá oblafnout jen tak nějakou zprávou. Prošla jsem proto desítky let výzkumů o škodlivosti UV záření a snažila se najít pravdu. Tu se vám v článku pokusím srozumitelnou formou předat, ale sama nevím, kde začít a jestli se mi to vůbec povede. Možná to bude trochu delší, tak si jděte radši udělat čaj.
Krátká verze pro nečtenáře
Pokud se vám nechce číst, tady je tl;dr verze: Už dlouho víme o hrozbě rakoviny kůže a jejím předčasném stárnutí při nadměrnému vystavování se slunci. Pokud na to budete stejně tak myslet u UV lamp na nehty, budete v bezpečí. Nic se nemá přehánět - dávka dělá jed.
Teď ještě můžete skočit na konec stránky k závěrečnému shrnutí.
Pokud jste taky tak zvědaví jako já a chcete vědět víc, čtěte dál!
Co potřebujete vědět o UV záření
Teď na to pojďme z té druhé, odbornější a rozsáhlejší strany. V první řadě si zopakujeme něco ze základoškolské fyziky o světelném spektru. Světlo můžeme rozdělit do různých spekter - to si možná vybavujete ze slavného přebalu alba od Pink Floydů. Bílé světlo dopadající na hranol se štěpí do různých barev, z nichž jsou ale dvě, které jsou našim očím neviditelné - ultrafialové (UV světlo, to nás zajímá) a infračervené (to nás nezajímá). Pohlédněte na obrázek:
Když ale vědci mluví o konkrétní části tohoto spektra, používají rozlišení podle jejich vlnové délky. UVA záření, které v dnešní době využívají UV lampy na nehty, se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 360 do 400 nanometrů (dále budeme používat jen „nm”). To běžně přijímáme i ze slunce. Například naše UV/LED lampy na nehty SUN Y13 mají rozsah záření 365 až 405 nm. Konkrétní údaj o své lampě najdete na krabici nebo na štítku s technickými údaji. Může se model od modelu lišit (a občas to je odpověď na otázku, proč nemůžete svou UV lampou některé materiály vytvrdit).
Zajímavý fakt:
Někde jsem se dočetla, že UV/LED lampy jsou vlastně bezpečné, protože kombinují LED a UV záření, což je nesmysl. Nic jako LED záření neexistuje. LED je světelná technologie, stejně jako klasická žárovka nebo zářivka. Označení UV/LED znamená, že jde o lampu vyzařující UV světlo pomocí LED diod. Starší modely, označované jen jako UV lampy, vyzařovaly světlo pomocí zářivkových trubic a měly mnohem kratší životnost.
Co dělá záření s lidskou kůží?
Pojďme si ještě říct něco o lidské kůži. Pro naše potřeby nemusíme znát všechny detaily, ale je důležité vědět, že lidská kůže se ve všech svých vrstvách skládá z valné většiny z kožních buněk zvaných Keratinocyty. V horní vrstvě je kůže zrohovatělá, právě, aby se ubránila okolním vlivům. Ačkoliv jsme přírodou stvořeni k tomu, abychom si na Zemi žili poměrně klidným životem, sluneční záření (paprsky UVA a UVB světla) se nás stejně snaží pomalu usmažit. Je to právě UVA světlo, kvůli kterému se v létě bez krému spálíte. UVA totiž oproti UVB světlu proniká mnohem hlouběji do pokožky. Kůže se v létě opravdu nadře, aby vás udržela zdravé a při životě!
Tady to začíná být zajímavější!
Teď už víme, jaké záření nás zajímá, i to, na jakou oblast jeho působení se máme zaměřit. Pojďme na ty výzkumy. Poprvé se vědci o působení UVA záření začali zajímat při rozmachu solárních studií. Jedna věc je totiž pobýt chvíli venku na sluníčku, druhá je kontrolovaně přijímat velkou dávku záření během pár minut - to není pro tělo příliš přirozené a důsledky do té doby nikdo nezkoumal.
Když chcete něco takového vyzkoušet a nečekat na výsledky celý život, je potřeba vybrat vhodný testovací subjekt a dávkování. Logicky se začalo u myší (představte si ne ty bílé, chlupaté, ale růžové myši bez chlupů, aby jejich kůže byla v kontaktu se světlem) a dlouhodobé expozici UVA záření. Studie od studie se pak lišila délka, po jak dlouho byly myši záření vystaveny. Matematicky se dá i vypočítat denní dávka UVA záření (jako jednotka zde slouží J/m2), která nám taky může pomoci jako vodítko pro srovnání jednotlivých studií.
Kolik myší, skoro tolik nádorů
V jedné z prvních studií (Kaase and Berger) v roce 1983 bylo 47 myší ozařováno 16 hodin denně, 5 dní v týdnu UVA i UVB zářením. Denně tak dostávaly dávky UVA záření 1060 kJ/m2. 38 myším se během 28. až 48. týdne rozvinul nádor.
V roce 1986 proběhla další studie (van Weelden) na myších albínech. Vlnová délka světla byla nižší než u UV lamp na nehty (320 - 340 nm), světlu byly myši vystaveny 12 hodin denně, 7 dní v týdnu a denní dávka záření byla 220 kJ/m2. Myši se začaly silně škrábat a u všech se objevil nádor. Průměrná doba, kdy se nádory objevily, bylo po 265 dnech záření.
Další studie, které nemáme prostor rozebírat, byly podobné. Začala panovat představa, že nádory způsobují spíš nižší vlnové délky UVA záření (tedy okolo 320 nm) a u většiny studií se vyskytly nádory téměř u všech myší. Proto se další studie zaměřila na vyšší vlnovou délku záření (340nm+). 48 myší, 220 kJ/m2 záření denně, 2 hodiny ozařování denně. 31 ze 48 myší si vyvinulo tumor opět průměrně za 265 dní.
Ale my jsme si na začátku řekli, že UV lampy mají záření na vyšším spektru, 360 - 400 nm, že? Jedna studie z roku 2013 říká, že bezpečné množství UV záření v UV lampě na nehty se pohybuje od 36 minut do 4,5 hodin denně. Další, z roku 2012, zase porovnává, že asi 13 700 hodin (!) ozáření z UV lampy na nehty se vyrovná jednomu rentgenu u doktora - riziko vzniku karcinomu je tak podle nich zanedbatelné.
Proto přišel tým Julie Curtis, která se rozhodla využít pro přesné měření tohoto UV záření dozimetry. Z výsledků vyplynulo, že vaše ruce jsou v lampě vystaveny podobnému záření, jako když jste na sluníčku a UV index hlásí stupeň 6. A pamatujete ještě na myši, co dostávaly denní dávky 220 kJ/m2? V UV lampě to je 15 J/m2 za celé sezení u nehtařky. Ano, dokonce jen Joulů, ne kiloJoulů.
Jako další srovnání uvádí, že dělníci pracující na slunci mají hygienický limit 30 J/m2 za 8 hodin práce, vyšším dávkám záření by podle amerických zákonů neměli být vystavováni. Nicméně zatímco oni na to mají 8 hodin, vy zvládnete přijmout o polovinu menší dávku třeba během 10 minut, a není úplně jisté, co to může způsobit.
Tyto tři poslední studie byly pro naše účely doteď nejrelevantnější. Vědci v té poslední v závěru radí, abyste si 30 minut před návštěvou salonu natřeli ruce silným opalovacím krémem, což je naprosto opodstatněné.
Nová studie už nepoužívá živé myši
Čím je tedy zajímavá nebo jiná ta nejnovější studie, ze které nyní čerpají světové weby? Testování v ní už neprobíhá na (živých) myších. Vědci zvolili metodu in-vitro, kdy buňky z několika druhů tkání vložili do misky a vystavovali různým druhům záření. Kdyby vás to zajímalo, byly to převážně naklonované buňky z myší nebo třeba lidské předkožky. (Pro znalce: konkrétně myší embryonální fibroblasty (MEF), lidské předkožkové fibroblasty (HFF) a dospělé lidské epidermální keratinocyty (HEKa). Slovu myš a předkožka ještě rozumím, ale tady to začne být záludnější: Tyto buňky podrobili různým druhům sekvenování DNA. Výsledek, který média šokoval, říkal, že “Analýza životaschopnosti buněk ukázala, že UV záření vyvolalo cytotoxicitu, přičemž vyšší počet expozic způsobil nižší životaschopnost buněk.”
Vědci sami ale zároveň uvedli, proč je studie ne tak úplně průkazná a nás by v podstatě neměla nijak šokovat:
- Oproti klasické studii na živém organismu použitým kožním buňkám chybí vrchní ochranná vrstva v zrohovatělé kůže, o které jsme mluvili na začátku a ta hraje v tomto případě významnou roli.
- Buňky, které používali, byly ve většině případů naklonovány pro výzkum. Ty můžou být při testování náchylnější k chybám a méně stabilní.
- Metoda in-vitro taky není úplně ideální, protože u vzorků se můžou hromadit nefyziologické mutace, které pro ně nejsou běžné, pokud jsou spolu s dalšími buňkami přímo v lidské kůži.
- A poslední, nejdůležitější závěr: Akumulace mutací v buněčných liniích neposkytuje přímé informace o karcinogenezi kůže v lidské populaci. Je to složitá věta, ale jde přímo o citaci ze studie a po dvojitém přečtení a zamyšlení to dává smysl, zkuste to. Pokud nic, nevadí, ještě to rozvedu.
Pokud jste ztratili pozornost, data vás nudila a nebo jste sem skočili rovnou ze začátku, mám pro vás shrnutí toho nejdůležitějšího, co jsme se dnes dozvěděli:
- Sluníčko a UVA záření je nebezpečné a neměli bychom se mu v nadměrných dávkách za žádnou cenu vystavovat. Používejte opalovací krémy a zahalte se. V UV lampě můžete používat ochranné rukavice bez konečků, venku noste pokrývku hlavy a buďte ve stínu.
- UV lampy na nehty vyzařují během jednoho sezení u vytvrzování nehtů i tisíckrát nižší dávky UVA záření, než kolik bylo testováno na myších v 80. letech a asi tolik, co za 4 hodiny na slunci při UV indexu 6.
- Vědecké studie prováděné in-vitro neposkytují žádné přímé informace o tom, zda existuje zvýšené riziko rakoviny kůže v lidské populaci.
Na našem blogu najdete i další témata o péči o nehty, pokud vás toto téma více zajímá. A pokud se rozmýšlíte, že si UV/LED lampu pořídíte domů, možná byste si rádi přečetli, na jaké detaily byste si měli dát při jejím výběru pozor.
Budu ráda, když mi dáte vědět třeba na náš Instagram nebo e-mail, zda jste se něco nového dozvěděli a já nedělala všechen průzkum zbytečně! Všechny studie, které jsem použila, jsou v textu prolinkované, takže vám nic nebrání dalšímu zkoumání.
Pokud tématu rozumíte víc než já a najdete v něm nepřesnosti, neváhejte napsat na mail info@estelli.cz, ráda text opravím. Nicméně vězte, že k některým ne úplně přesným slovíčkům jsem se uchýlila hlavně proto, aby bylo téma co nejlépe pochopitelné široké veřejnosti. To bychom měli, teď se ale zase raději budeme věnovat nějakému pěknému nail artu!
Mohlo by vás zajímat: Rady, jak pečovat o UV/LED lampu na nehty
Umělé nehty přehledně: Znejte rozdíl mezi UV gely, gel laky i akrylem